Hladová zeď
Hladová zeď je opevnění na pražském Petříně táhnoucí se od Újezdu směrem ke Strahovskému klášteru (původně až za Hradčany). Hradbu nechal v letech 1360 až 1362 postavit český král a císař Karel IV. kvůli lepší obranyschopnosti nynější Malé Strany a královského sídla Pražského hradu. Podle pověsti měla vzniknout samoúčelně – pouze proto, aby zaměstnala pražskou chudinu trpící v té době hladomorem. Odtud její další přezdívka Zubatá. Toto městské opevnění bylo původně vysoké přes čtyři metry a tlusté skoro dva. Na jeho výstavbu byla použitá opuka, protože se dřív na Petřínském vrchu těžila. V průběhu let byla Hladová zeď několikrát přestavována a přerušena městskými branami. Jednou z těch, kteří ji nechali zpevnit, byla třeba císařovna Marie Terezie.
Užitečné informace pro návštěvníky
Dopravní spojení
Pohořelec zastávka tramvaje
Malovanka zastávka busu, zastávka tramvaje
Otevírací doba a vstupné
Hladová zeď je volně přístupná, vstup se neplatí.
Hladová zeď - zajímavosti
V průběhu stoletích si prošla stavebními úpravami. Opukové zdivo bylo nejdřív zpevněno osmi věžemi, které plnily i funkci pozorovatelen. Poté byla Hladová zeď doplněná cimbuřím, ochozem a střílnami. U hradby hlídkovala stálá střelecká posádka, která využívala předsunuté věže, tzv. bastiony. Ty se do současnosti nedochovaly, jedna z nich je ale základem hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny. V roce 1804 ředitel klementinské hvězdárny Martin Alois David prováděl od Hladové zdi svá pozorování při měřeních rozdílu zeměpisných poloh Prahy a Drážďan.
