Prašná brána
Nejdůležitější bránou Prahy je bezesporu právě 65 metrů vysoká Prašná brána nacházející se na pomezí náměstí Republiky a ulice Na Příkopě. Snad každého turistu fascinuje její sochařská výzdoba – je zde vyobrazen například Jiří z Poděbrad, Karel IV. i další významní panovníci, nad nimiž poletují andělé. Pod branou projížděly korunovační průvody českých králů. Na původně gotické Prašné bráně se mísí několik architektonických stylů a její název pochází od střelného prachu, který se tady dříve schraňoval.
Užitečné informace pro návštěvníky
Dopravní spojení
Otevírací doba a vstupné
Prašná brána má otevřeno denně. Aktuální informace o otevírací době a o cenách vstupného jsou dostupné na internetových stránkách www.prague.eu.
Vyhlídkový ochoz
Vyhlídkový ochoz, který skýtá nádherný pohled na Prahu, se nachází ve výšce 44 metrů a stoupá k němu 186 schodů.
Prašná brána - zajímavosti
Základní kámen Prašné brány byl na místě, kde původně stála Horská brána, položen v roce 1475. Její projekt mají na svědomí stavitelé Václav a Matěj Rejskovi. Díky Matěji Rejskovi vznikla výjimečná sochařská výzdoba. Na Prašné bráně lze najít například sochu českého lva, sochy různých důležitých panovníků, andělů, českých patronů a světců, ale také například vyobrazení znaků královských měst.
Zajímavostí je, že k Prašné bráně patřil hradební most, který se však z důvodu zasypání příkopu pod ním nedochoval. Brána byla až do roku 1488 nedostavěná a teprve o více než sto let později byly zahájeny nové stavební práce, během nichž vzniklo například točité schodiště či nový vchod. Svůj dnešní název si brána vysloužila až v 18. století, kdy se zde začal skladovat střelný prach, do té doby ji lidé znali pod přezdívkou Nová brána. Rekonstrukce zde proběhly hned několikrát, bránu silně poškodily například střely Prusů, a v roce 1817 musela být dokonce odstraněna zničená výzdoba. Na nějaký čas sem byly umístěny také hodiny, které však příliš dlouho nevydržely.
V současnosti je Prašná brána vysoká 65 metrů. Její dnešní podobu jí vtiskl mezi lety 1878 a 1886 za pseudogotické puristické úpravy architekt Josef Mocker, který jako předlohu využil Staroměstskou mosteckou věž, zhotovil novou střechu s nárožními věžičkami a doplnil původní Rejskovu výzdobu.
