Malostranské náměstí
Malostranské náměstí je jedním z nejstarších náměstí v Praze a je považováno za centrum pražské čtvrti Malá Strana. Jeho dominantou je barokní kostel Chrám sv. Mikuláše, který ho spolu s Jezuitským profesním domem rozděluje na dvě části. Na horní náměstí navazuje Nerudova ulice stoupající k Pražskému hradu, z dolního náměstí se jde na Karlův most. Před vznikem Malé Strany ve 13. století bylo na Malostranském náměstí jen tržiště. Raně gotické budovy se nedochovaly, shořely při požáru roku 1541. Nahradily je honosné rezidence, které tu stavěli nejbohatší malostranští měšťané a později byly přestavěny ve stylu baroka a renesance. V průběhu staletí se měnilo i pojmenování – z Rynku na Štěpánské náměstí, Radecké náměstí apod. Malostranským náměstím kdysi procházely korunovační průvody a za Rakouska-Uherska zde sídlily nejvyšší zemské úřady.
Užitečné informace pro návštěvníky
Dopravní spojení
Otevírací doba a vstupné
Malostranské náměstí je volně přístupné. Platit vstup je vyžadováno jen při prohlídce některých památek v jeho blízkosti.
Malostranské náměstí - zajímavosti
PAMÁTKY NA MALOSTRANSKÉM NÁMĚSTÍ
Chrám svatého Mikuláše – barokní stavba vysvěcena 1238.
Malostranská radnice/beseda – pozdně renesanční budova vybudována ze zpustlého domu Jana Tovačovského z Cimburka.
Lichtenštejnský palác – nahradil domy z 15. století, které nechal přebudovat v rezidenci místodržitel Karel z Lichtenštejna (nařídil popravu českých pánů na Staroměstském náměstí).
Hartigovský palác – třípodlažní stavbu nechal postavit jeden z úředníků Karla IV. v roce 1370.
Dům U Černého orla – vrcholně barokní stavba
Morový sloup Nejsvětější Trojice – vrcholně barokní sloup, vybudován po skončení morové epidemie v roce 1713
Grömlingovský palác – postaven pro stejnojmenného advokáta na místě čtyř starších kupeckých domů.
Palác Smiřických – v 18. století barokně přestavěn. Dnes je jednou z budov, v níž sídlí Poslanecká sněmovna České republiky.
Šternberský palác – Po požáru v roce 1541, který poničil celou Malou Stranu, bylo zakázáno ho rozšiřovat. Šlechtický rod Šternberků ho proto v 17. století stavebně propojil s
vedlejším domem Fuxovským. Dnes je jednou z budov, ve které sídlí Poslanecká sněmovna.
