Lobkowiczký palác
Lobkowiczký palác je jediná soukromá budova v areálu Pražského hradu, která stojí na konci Jiřské ulice a navazuje na bránu nad Starými zámeckými schody. Dříve zde bývalo sídlo jedné z nejmocnějších katolických šlechtických rodin – Lobkowiczů, stát jim palác vrátil v roce 2002. Dnes objekt slouží hlavně jako muzeum s unikátní expozicí dokumentující slavnou českou historii. Ve 22 výstavních sálech jsou k vidění rodinné sbírky rodu Lobkowiczů jako jídelní servisy, zbraně, notové zápisy hudebních skladatelů, ale i osobní předměty členů rodu. Dohromady je v Lobkowiczkém paláci dva tisíce exponátů, což z něj dělá největší a nejstarší uměleckou sbírku v ČR, kterou vlastní původní majitelé. K prohlídce jsou zapůjčovány audioprůvodci, které namluvil jeden ze členů rodu. V barokním sále Lobkowiczkého paláce ze 17. století jsou pořádány koncerty klasické hudby od nejvýznamnějších skladatelů jako Bacha, Vivaldiho nebo Mozarta. V přízemí je kavárna s terasou, odkud je nádherný panoramatický výhled na Prahu.
Užitečné informace pro návštěvníky
Dopravní spojení
Královský letohrádek zastávka tramvaje
Pražský hrad zastávka tramvaje
Pohořelec zastávka tramvaje
Otevírací doba a vstupné
Aktuální informace o otevírací době, výši vstupného a koncertech pořádaných v Lobkowiczkém paláci jsou dostupné na oficiálních stránkách.
Lobkowiczký palác - zajímavosti
Před tím, než začal být Lobkowiczký palác v 16. století budován, stály v jeho místech dva velké gotické domy. Se stavbou paláce začal Wolf Krajíř z Krajku a po něm páni z Pernštejna. Začátkem 17. století se stal majetkem Polyxeny z Lobkovic. Později byl palác ještě jednou přestavován, a to Carlem Luraghem. Palác má dvě patra – v prvním se v původní podobě dochovala kaple sv. Václava a dva sály ze 17. století. Na oltáři, který je v kapli, je obraz od Petra Brandla z roku 1723. Na obou vnitřních nádvořích jsou dodnes patrné zbytky původních nástěnných maleb a sgrafitt.
